\begin{song}[remember-chords]{title={Kometa}, music={Jiří Nohavica}, lyrics={Jiří Nohavica}}
\begin{verse}
S^{Ami}patřil jsem kometu, oblohou letěla, \\
chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela, \\
zm^{Dmi}izela jako laň ^{G7}u lesa v remízku, \\
v ^{C}očích mi zbylo jen pá^{E7}r žlutých penízků.
\end{verse}
\begin{verse}
Pe^nízky ukryl jsem do hlíny pod dubem, \\
až příště přiletí, my už tu nebudem, \\
my ^už tu nebudem, ac^h, pýcho marnivá, \\
sp^atřil jsem kometu, ch^těl jsem jí zazpívat.
\end{verse}
\begin{refren}
^{Ami}O vodě, o trávě, ^{Dmi}o lese,  \\
^{G7}o smrti, se kterou smířit n^{C}ejde se, ^{E7}  \\
^{Ami}o lásce, o zradě, ^{Dmi}o světě  \\
^{E}a o všech lidech, co kd^{E7}y žili na téhle pl^{Ami}anetě. 
\end{refren}
\begin{verse}
Na ^hvězdném nádraží cinkají vagóny,  \\
pan Kepler rozepsal nebeské zákony,  \\
hl^edal, až nalezl v h^vězdářských triedrech  \\
ta^jemství, která teď ^neseme na bedrech. 
\end{verse}
\begin{verse}
Ve^lká a odvěká tajemství přírody,  \\
že jenom z člověka člověk se narodí,  \\
že ^kořen s větvemi ve ^strom se spojuje  \\
a ^krev našich nadějí ^vesmírem putuje. 
\end{verse}
\begin{refren}
\end{refren}
\begin{verse}
^Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf  \\
zpod rukou umělce, který už nežije,  \\
šp^lhal jsem do nebe, ch^těl jsem ji osahat,  \\
ma^rnost mne vysvlékla ce^lého donaha. 
\end{verse}
\begin{verse}
Ja^k socha Davida z bílého mramoru  \\
stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru,  \\
až ^příště přiletí, ach, ^pýcho marnivá, \\
my ^už tu nebudem, ale ^jiný jí zazpívá. 
\end{verse}
\begin{refren}
^O vodě, o trávě, ^o lese,  \\
^o smrti, se kterou smířit n^ejde se,  \\
^o lásce, o zradě, ^o světě  \\
b^ude to písnička ^o nás a ^kometě.
\end{refren}
\end{song}